Domácí tekuté polévkové koření

Milá Petruško, protože furt otravuješ, tak tady ho máš.

V receptu z roku 1935 se píše, že se má vařit 2 dny. Jenže naše moderní doba už neudržuje horká kamna pořád, takže nám budou stačit 2,5-3 hodiny.

Zvolím velký hrnec. Protože zase toho vařím víc, tak volím 10-12l a vařím to v naší venkovní kuchyni. Hodně to voní.

Do hrnce dám:
- kosti (drůbeží skelety, vepřová oháňka nebo na co narazíš, morkové kosti)
- petržel, mrkev (neloupu, jen umyji), celer (vše přizpůsob množství)
- petrželová nať
- sušené houby (minimálně velká hrst)
- a kvantum libečku
- sůl.

Zaliji studenou vodu a vařím. 
Nechám stát do druhého dne.
Přecedím a tekutinu svařím přibližně o 1/3 - 1/2. Vařím to venku, protože to fakt silně voní.

V původním receptu píší svařit do hustšího sirupu a dát to do lahviček, ale takovou trpělivost nemám. Dávám si to do tak akorát krabiček do mrazáku (objemově třeba jako kelímek od jogurtu). Používám to jako ochucovadlo do polévek - zelňačka, luštěninové, do zeleninových, česnečka, cibulačka, prostě kam se mi zlíbí.

Jako bonus ti sem pověsím i suché polévkové koření, ale to až jindy. Dnes už toho mám dost.

PS: Jak jsem ho vařila, dala jsem ti trochu do skleničky na ochutnání a do ledničky. Hmota nádherně ztuhla, je takové konzistence, jak se prodávají bujóny. Takže druhou várku si zavařím do skleniček, zdá se mi to praktické, že ji můžu mít v lednici a odebírat lžičkou podle potřeby. Jo, ještě jsem ti tu skleničku nedovezla...