Nebaví mě u toho stát a odebírat bílkovinu, která se tam tvoří, prostě jsem líná. Ještě než se pustím do popisu, tak něco k výběru másla. Vyzkoušela jsem Jihočeské máslo, máslo ze sýrárny z Litovle - obě mají hodně bílkoviny, nejvíc jsem spokojená s máslem z Lidlu - krásně se rozpustí a oddělí tuk.
Dělám to jednoduše. Vezmu 2 másla (menší množství nestojí za to špinit hrnec), dám do nerezového hrnce a postavím na plotýnku, kterou mám zapnutou na nejnižší stupeň. A jdu od toho. Jasně chvíli to trvá, ale je to spolehlivé. Když jdu kolem, zkontroluji, jak to je daleko, případně trochu tu kostku rozkrájím (ale to už je práce na víc).
Mezi tím dělám, co dělám, a taky si připravím:
- sklenici, ve které bude přepuštěné máslo
- cedník, respektive já používám nálevku, která se mi vlete do sklenice
- plátýnko, opět používám takovou pevnou buničinu, ale nevím, jak se to jmenuje
- a nějakou sklenici nebo misku, do které dám zbytek, co mi už nejde oddělit.
Takže je rozpuštěno a do sklenice vložím nálevku, která je vyložená buničinou, aby zachytila případnou bílkovinu. Opatrně liji tuk, pomalu, jakmile vidím, že už se začíná hrnout bílkovina, která by mi to mohla zkazit, tak to stopnu, abych ve sklenici měla skutečně čistý tuk.
No a zbytek, kde už nejsem tak šikovná, abych oddělila tuk od bílkoviny, naliji do další sklenice nebo misky, ale pořád se snažím, aby tam bylo co nejméně bílkoviny, takže si pomáhám lžící. nechám vychladit, až. potom uzavřu.
To s tou bílkovinou spotřebuji co nejdříve do kaše nebo kamkoliv pod maso, do omáčky. A zkrátka nezůstanou ani kočky.
Dělám to jednoduše. Vezmu 2 másla (menší množství nestojí za to špinit hrnec), dám do nerezového hrnce a postavím na plotýnku, kterou mám zapnutou na nejnižší stupeň. A jdu od toho. Jasně chvíli to trvá, ale je to spolehlivé. Když jdu kolem, zkontroluji, jak to je daleko, případně trochu tu kostku rozkrájím (ale to už je práce na víc).
Mezi tím dělám, co dělám, a taky si připravím:
- sklenici, ve které bude přepuštěné máslo
- cedník, respektive já používám nálevku, která se mi vlete do sklenice
- plátýnko, opět používám takovou pevnou buničinu, ale nevím, jak se to jmenuje
- a nějakou sklenici nebo misku, do které dám zbytek, co mi už nejde oddělit.
Takže je rozpuštěno a do sklenice vložím nálevku, která je vyložená buničinou, aby zachytila případnou bílkovinu. Opatrně liji tuk, pomalu, jakmile vidím, že už se začíná hrnout bílkovina, která by mi to mohla zkazit, tak to stopnu, abych ve sklenici měla skutečně čistý tuk.
No a zbytek, kde už nejsem tak šikovná, abych oddělila tuk od bílkoviny, naliji do další sklenice nebo misky, ale pořád se snažím, aby tam bylo co nejméně bílkoviny, takže si pomáhám lžící. nechám vychladit, až. potom uzavřu.
To s tou bílkovinou spotřebuji co nejdříve do kaše nebo kamkoliv pod maso, do omáčky. A zkrátka nezůstanou ani kočky.
Komentáře
Okomentovat